2015

Když Češi ukáží, jak milují hokej

79. mistrovství světa, Česko (Praha, Ostrava)
17
Vladimír
Sobotka
Puk 2015
Výsledky
  • Kanada
    1.
    Kanada
  • Rusko
    2.
    Rusko
  • Spojené Státy
    3.
    Spojené Státy
  • Česko
    4.
    Česko
  • Švédsko
    5.
    Švédsko
  • Finsko
    6.
    Finsko
Ikona zelené žárovky
Víte, že...
... ve čtvrtfinále porazili Češi 5:3 Finy, které tehdy vedl Kari Jalonen, v současnosti kouč Česka.
A zřejmě klíčový okamžik zápasu nastal v jeho polovině, když za stavu 1:2 hráli domácí přesilovku. „Pan Erat vytrhl hokejku Kemppainenovi, to mělo být vyloučení,“ pěnil po utkání Jalonen, přičemž místo vyloučení naopak Jágr srovnal a nasměroval tým k obratu. Teď je Erat Jalonenovým asistentem a kouč vzpomíná: „Martinovi nic nevyčítám, ale ty ruské sudí dodnes nemám v lásce.“
Škoda Superb III. Generace
Škoda Superb III. Generace
Vůz šampionátu
Hláška šampionátu
„Kluci, prosím vás, neblbněte. Je prostě čas jít. Kdyby šampionát nebyl doma, tak bych nejel. Hlavně mě zlomili fanoušci. I otec si přál, abych tady hrál, a pak Růča (Martin Ručinský). Radši bych ale ten poslední zápas odehrál v lepším světle a vítězně.“ Jaromír Jágr po prohraném duelu o bronz oznámil, že tentokrát už definitivně končí v reprezentaci.
Finále
Hráno v Praze, 17 383 diváků.
  • 19. Eakin
  • 22. Ennis
  • 28. Crosby
  • 29. Seguin
  • 49. Giroux
  • 50. MacKinnon
Kanadacan6:1rusRusko
  • 53. Malkin
Číslo šampionátu
741 690
Tolik diváků dorazilo na české stadiony a šampionát se tak stal s průměrem 11 589 diváků na zápas vůbec nejúspěšnějším v historii MS
Nejproduktivnější hráč:
Kanada
Jason Spezza (Kan.)14 bodů (6+8)
Nejkrásnější a nejúspěšnější hokejové MS

„I René Fasel, tehdejší šéf IIHF a pro mnohé české fanoušky nepřítel Čechů, upřímně říkal: „Počet problémů, které jsme řešili? NULA! Hokej a úsměv, to je heslo, které sedí na tento šampionát.“ Bylo to nejlepší mistrovství světa v historii, protože se proměnilo ve fanouškovský karneval, a když se čeští příznivci nedostali na zápasy své reprezentace, hojně chodili fandit i outsiderům, jejichž zápasy jsou na jiných šampionátech bez zájmu. Kanaďané sem přijeli s rodinami a na Prahu se tak těšili, že tu země měla špičkový výběr včetně Sidney Crosbyho. Bret Burns, ostrý muž kanadského výběru a jinak velký chovatel zvířat, se zamiloval do pražské ZOO, kam se hned třikrát během turnaje vypravil. „Pro jakýkoliv sport i zábavu je důležité, aby na to přišli lidi, aby jim se to líbilo. Můžeš mít nejlepší show na světě, ale když na ni nepřijdou lidi, tak je ti k ničemu. Sport je divadlo. Když půjdeme úplně do hloubky, tak výsledek je sice fajn, ale v celkovém ohledu zase tak důležitý není. Kdo si vzpomene za 10 let, co bylo. Ale malé děti, které se teď dívaly na hokej, tak se jim to třeba začalo líbit a možná jim to změní život. Mají nové vzory, nechtějí se flákat na ulici, chtějí dělat sport. A já dostal spoustu fotek, kde děti šly do postele v hokejové výstroji. A to je to nejkrásnější. Že se společnost někam posunula. Že děti mají vzory a že lidi zase žijí Českem,“ řekl nadšený Jaromír Jágr.“

Rozhovor

Zlatý kouč
Růžička: Je vlastně škoda, že se hrálo v Praze. Kanaďané si to sem jeli užít a byli neskuteční

Jako útočník slavil zlato na olympiádě i mistrovství světa. V letech 2005 a 2010 dovedl národní tým ke světovým titulům i jako trenér. Dodnes si ale Vladimír Růžička vybavuje i detaily turnaje, který neměl medailovou tečku. „Bylo to neskutečné mistrovství,“ poví významná persona českého hokeje. Růžička vzpomíná na domácí šampionát 2015 s rekordní diváckou návštěvou. Jeho hlas slábne, když hovoří o porážkách v soubojích o medaili. Naopak se kadence jeho slov zrychluje, když se mu v mysli vynoří slastné chvíle.

Kam tedy řadíte mistrovství světa 2015?
Pocity jsou takové napůl. Krásné bylo čtvrtfinále. Když dal Jarda Jágr vítězný gól na 4:3, věděl jsem, že už Finové nemají moc času na obrat. Věřil jsem, že už to uhrajeme, což se povedlo. Opakem je potom prohrané semifinále s Kanadou.

To přehlušilo i vzpomínky na báječnou a hlučnou kulisu?
To vůbec. Musím říct, že ta byla neuvěřitelná. Přemýšlím, že pro nás byla vlastně škoda, že se to konalo v Praze, kam přivezla Kanada abnormálně silné mužstvo. Nepamatuji, že by na mistrovství měla takhle našlapaný tým.

Kanada poskládala soupisku z výrazných osobností NHL, že?
No jasně. Jen jsem si potvrdil, že na Prahu kluci v zámoří slyší. Kolikrát si to sem jedou i užít. Díky tomu postavili silné mužstvo, kterému to navíc neskutečně sedlo. Ve finále Kanaďané zničili 6:1 Rusko, které mělo Ovečkina a další hvězdy. Vlastně mě až zklamalo, že Rusové dostali takhle naloženo.

I vy jste český výběr poskládal ze zástupu zájemců ze zámoří.
To je pravda, ale na medaili to nestačilo. S Američany jsme v zápase o bronz prohráli 0:2. Za bezbrankového stavu jsme přitom neproměnili tutovku, pak jsme inkasovali.

Je vlastně pro trenéra radost, nebo starost, když eviduje takový zájem z NHL?
To nevím. Není to jednoduché poslední roky. Nemůžete si dopředu postavit nějakou osu mužstva. Nezáleží, jak začínáte sezonu nebo jakou máte sestavu dva měsíce před šampionátem. Dáte si dohromady kostru, ale najednou z NHL vypadnou hráči a přijede jich jako do Prahy patnáct. Osa je pryč. Ale je to pro všechny stejné v dnešní době. Jedinou výjimku poslední roky představují Finové. Z NHL by mohli vzít víc hráčů, ale vyberou si jen dva nebo tři a zbytek týmu tvoří hráči z Evropy.

Oproti ostatním šampionátům se vymykal turnaj v roce 2005, že?
To souhlasím. V NHL byla celou sezonu výluka. Jako trenér jste si mohli tým postupně stavět a před turnajem jste věděl na 99 procent, koho vezmete. Všechna mužstva si mohla vybrat, koho chtěla.

Takže třeba o Vánocích jste měl jasno o mančaftu, který z Vídně dovezl zlato?
Nějakou představu o dvanácti třinácti hráčích jsem měl. Navíc se hrálo po Světovém poháru 2004, který z našeho pohledu neskončil vůbec špatně. Takže nebylo moc co řešit.

Zlatý šampionát 2010 v tomhle představoval jasný kontrast, že?
Tam jsem osu měl, ale celou dobu jsem doufal, že někdo přijede z NHL. Tenkrát ale kluků nedorazilo moc. Snad jen pár, přitom dva z nich byli brankáři. Voky (Tomáš Vokoun) byl jednička, Pavelec dvojka. Potom přicestoval Voras (Jakub Voráček) a Michal Rozsíval. Tam musela zafungovat evropská osa. Na mistrovství se nám nedařilo, ale podařilo se nám to zlomit a povedlo se. Byli jsme šťastnější.

Jak je vlastně těžké vést tým, kdy se na jaře z milionů Čechů stávají hokejoví trenéři?
S tím jako trenér národního týmu musíte počítat. Hokej je v Česku nesmírně sledovaný sport. Lidi ho prožívají a když se nedaří, nadávají. Je úplný nesmysl, že vám zatleskají, když neuspějete. Každý chce úspěch a když není, všichni kritizují a nadávají. V tom jsme tak trochu pořád mistři (usměje se).

Zase je to ukázka, že hokej Čechy zájem. Když se přestane kritizovat, bude to špatně.
Přesně tak! Jakmile to lidi nebude zajímat, nebude kritika. U nás je zvláštní, že buď je úspěch, nebo neúspěch. Nic mezi prakticky neexistuje. U jiných sportů mě docela překvapuje, když si reprezentace jede turnaje někam užít. Fotbal a hokej je v tomhle úplně jinde. Hrana úspěchu a neúspěchu je extrémně tenká.