2019

Šampionát doma za hranicemi

83. mistrovství světa, Slovensko (Bratislava, Košice)
17
Filip
Hronek
Puk 2019
Výsledky
  • Finsko
    1.
    Finsko
  • Kanada
    2.
    Kanada
  • Rusko
    3.
    Rusko
  • Česko
    4.
    Česko
  • Švédsko
    5.
    Švédsko
  • Německo
    6.
    Německo
Ikona zelené žárovky
Víte, že...
... jeden z ruských hokejistů neprošel dopingovou zkouškou po utkání s Čechy o bronz.
Jevgenij Kuzněcov měl pozitivní test na kokain, za což IIHF udělila útočníkovi Washingtonu čtyřletý zákaz startů při mezinárodních turnajích. Federace duel nekontumovala, protože se jednalo o ojedinělý nález. Později reprezentační trenér Miloš Říha litoval, že se česká protistrana proti verdiktu hlasitěji neohradila.
Škoda Kamiq
Škoda Kamiq
Vůz šampionátu
Hláška šampionátu
„Neustále jsem na buly potkával stejného kluka. Viděl jsem, že to nemůže vyhrát, ať dělal cokoliv. Řekl jsem mu: Překřiž mi svou hokejkou tu moji. Poslechl a pak se mu podařilo pár vhazování vyhrát. Viděl jsem, jak se pak šťastně usmíval.“ Ruský útočník Jevgenij Kuzněcov po jasném vítězství 10:0 proti Itálii, při němž jednoho z italských soupeřů učil fígle při vhazování.
Finále
Hráno v Bratislavě, 9 085 diváků.
  • 10. Theodore
Kanadacan1:3finFinsko
  • 23. Anttila
  • 43. Anttila
  • 56. Pesonen
Číslo šampionátu
50
Tolik pokusů vyslali čeští hokejisté v duelu o třetí místo na ruského brankáře Vasilevského. Ani nevídaná palebná převaha Čechům na ukončení medailového půstu nestačila, z bronzu a výhry 3:2 po nájezdech se radovali Rusové.
Nejproduktivnější hráč:
Švédsko
William Nylander (Švéd.)18 bodů (5+13)
Češi, Bratislava je vaše. Říha v ní slavil, po návratu ronil slzy

„Zprvu to vypadalo jako bláznivý nápad, který v hostitelské zemi vyvolal rozporuplné reakce, pochyby i vztek. „Češi, Bratislava je vaše,“ vzkázali Slováci a na základní skupinu se dobrovolně přestěhovali do zmodernizované, ale pouze osmitisícové arény v Košicích. Federální sousedé pozvání na Zimní stadion Ondreje Nepely dokonale využili. Při českých duelech hnal reprezentanty desetitisícový kotel příznivců, z nichž valná část oblékala dresy s Jágrem, Haškem či Voráčkem. Další tisíce Čechů sháněly lístky. Šampionát za hranicemi, ale prakticky v domácí atmosféře mimořádně vábil i hvězdy ze zámoří. Do Bratislavy nakonec sjelo hned třináct Čechů se smlouvami v NHL, což v porovnání s předchozími turnaji nemělo obdoby. „Někteří trochu remcali,“ přiznával reprezentační trenér Miloš Říha. „Třikrát denně v NHL netrénovali tři roky. My ale nastavili pravidla a každému jasně řekli, že jestli to nechce podstoupit, může z toho vlaku vystoupit,“ dodával Říha. Přísnost vyhlášeného trenérského bouřliváka se vyplácela. Češi nadchli domovinu jako v dobách největšího hokejového rozkvětu, tým válel. Říha si získal srdce fanoušků nejen líbivou hrou a solidními výsledky, ale i vlastní bezprostředností. Po vydařeném čtvrtfinále s Německem (5:1) klidně vyrazil do bratislavské fanzóny na pivo. Ze Slovenska se ale vrátil bez medaile, národní tým skončil čtvrtý. „Byl to parádní turnaj,“ hlesl Říha po návratu do Česka. Pak po jeho tváři dokonce stékaly slzy: „Svůj úkol jsem nesplnil a je to škoda. Beru to na sebe.“ Další příležitost vést tým na mistrovství světa už nedostal. V roce 2020 šampionát ve Švýcarsku zrušila pandemie, Říhovi vypršela dvouletá smlouva a jen několik měsíců po konci na reprezentační střídačce náhle po krátké nemoci zemřel.

Rozhovor

Zlatý kapitán v roli trenéra
Reichel: Kluky braly křeče. Byli jsme blízko. Tak blízko!

Jako centr a kapitán vedl národní mužstvo k řadě úspěchů. Jako asistent kouče Miloše Říhy se Robert Reichel ocitl blízko medaile taky na šampionátu na Slovensku na jaře 2019. Češi bavili útočným hokejem. Na akci plné superhvězd nastříleli nejvíc gólů. Když však potřebovali dát jeden jediný v závěru strhující řeže s Rusy o bronz, vynikající brankář Andrej Vasilevskij, jemuž napočítali 48 zákroků, jim ho nedopřál.

Co vám v mysli naskočí, když se vás někdo zeptá na mistrovství v Bratislavě?
Jako první mě napadá, jaká je škoda, že se nám nepovedlo získat medaili. Zvládli jsme základní skupinu i čtvrtfinále s Němci. Semifinále se nám nepovedlo, ale v zápase o třetí místo proti Rusům jsme zase zabrali. Bohužel měl pro nás špatný konec.

Podlehli jste po nájezdech. Zůstává ve vás smutek?
Smutek asi ne. Ale mrzí mě, že jsme na bronz nedosáhli. V hokeji se někdy stane, že horší mužstvo vyhraje. Myslím, že my jsme tenkrát byli lepší než Rusové.

Tuhle skutečnost uznal třeba i kapitán Ilja Kovalčuk a děkoval brankáři Vasilevskému.
Ten chytal jako pánbůh, že?

Hm. No, zápas mu vyšel skvěle včetně prodloužení a nájezdů. Vasilevskij je fakt neskutečně podržel.

Vybavujete si ještě napínavost třetí třetiny a prodloužení? Kubalíkovu tyčku, skrumáž v přesilovce nebo Hronkovu příležitost?
Vím, že jsme měli dvě nebo tři obrovské šance. Už jsme si mysleli, že to tam spadne. Nespadlo. Zažil jsem víc takových mačů.

Jako hráč jste mohl děj přímo ovlivnit. Jak jste nervák prožíval na střídačce?
Je lepší být na ledě, ale jako trenér jsem si takovou bitvu užíval. Viděl jsem, jak kluci dřou. Udělali maximum. Nebylo jim co vytknout. Šli nadoraz. Někteří útočníci mi říkali, že dostávají křeče a ať už je na led radši neposílám.

Na turnaji vás provázela báječná atmosféra, což?
Naši fanoušci to měli do Bratislavy kousek. Pokaždé na nás bylo vyprodáno. Všichni jsme byli nadšení. I když hala není úplně obrovská, vytvořili ohromný rámus. Bylo to něco nádherného!

Na šampionátu jste dělal asistenta Miloši Říhovi, který předloni zemřel. Jak vzpomínáte na společnou šichtu na Slovensku?
Skoro pořád jsme seděli na zimáku nebo v hotelu, mluvili o hokeji a starali se o mužstvo. Jen po zápasech jsme drželi takový rituál – chodili jsme na pivo ke stanu vedle stadionu. A když byly jednou dva dny volna, vzal nás Miloš do jedné krásné cukrárny v centru města. Tam bylo dobrot!

Na tiskovce po návratu do Prahy měl Říha slzy v očích. Proč?
Nahromadilo se vyčerpání z turnaje. Hrozně ho mrzelo, že jsme nepřivezli medaili. Stačila jedna šťastná trefa. Ale co? Nenaděláme nic.

Kteří hokejisté na vás během tažení mistrovstvím udělali dojem?
Spousta kluků nás potěšila. Výborný byl bek Hronek a lajna Voráček, Simon, Frolík. Se Simonem, který není vyložený centr, jsme hodně mluvili o buly. Kovář s Kubalíkem hráli parádně. I borci, co přijeli později, třeba Faksa, výborně zapadli do party. Všichni chtěli reprezentovat a udělali, co mohli.